Obec a přístav (1 600 obyv.), 10 km severozápadně od Makarské , významné a rušné letovisko na Makarské riviéře, 5 km jihovýchodně od Brely , pod magistrálou. V okolí se pěstuje vinná réva, olivovníky, fíkovníky, višně maraska. Hojnost vegetace vč. borových lesů. Letovisko Baška Voda patří k nejoblíbenějším ve Střední Dalmácii . Letovisko Baška Voda je velmi malebné, mimo jiné i díky hradbě pohoří Biokovo v závěru, proti Brele má však méně exkluzivní, spíš lidovější ráz. Baška voda je jedním z mladých letovisek - první hotel tu byl postaven v roce 1936, ale pak se, zejména od 60.let 20.stol. rozrůstala v rušné letovisko. Na pahorku Gradina pozůstatky byzantské osady a pevnosti. Pozdně barokní kostel sv.Vavřince (Sveti Lovre) stojí na antické lokalitě. Farní kostel sv.Mikuláše (Sveti Nikola), patrona obce, pochází ze začátku 20.stol., jeho zvonice je z konce 20.stol. V kostele je několik cenných moderních artefaktů. Na nábřeží stojí socha sv.Mikuláše. Baška Voda má krásné pláže (drobné oblázky a hrubý písek), typické pro Makarskou riviéru, s pozvolným vstupem do vody. Borový porost až k plážím, hojnost další vegetace. Hlavní pláž, zvaná Južna plaža byla vyznamenána tzv. Modrou vlajkou (viz aktualita: Ocenění pro pláže a jachtařské přístavy - mariny "Modré vlajky 2006"). Vodní sporty, tenis, plážový volejbal, fotbal, házená, košíková, minigolf. Možnost vysokohorských túr do pohoří Biokovo. Cyklistika (podrobněji: Cyklistické stezky v oblasti Makarské ). Baška Voda nabízí pobavení na diskotékách, tanečních terasách, restauracích a konobách, mj beach bar Južnjačka utjeha. Tradiční oslavy svátku sv. Antonína (Sveti Ante) 13. června. Několik velkých tradičních lidových procesí, mezi nimi vyniká zejména velikonoční. Tradiční oslavy svátku P. Marie 8. září. Přehlídka lidových dalmatských pěveckých mužských souborů (tzv. klapy) se koná vždy na svátek sv. Vavřince (Sveti Lovro) 10. srpna. Největší slavnost, tj. oslava svátku sv.Mikuláše 6. prosince, se koná bohužel mimo sezónu. Hotely jsou rozloženy ve stinném borovém lese. Mají omezenou kapacitou, protože Brela si stále chce udržet svou exkluzivitu. Hlučná zařízení jsou v této části Brely eliminována. Ve druhé, jižnější části obce velká nabídka ubytování v soukromí.

Promajna, crystalclear a teplý moře , dobře džem přirozený enviroment a pozoruhodnost zeměpisný hodnost , do člen určitý srdce of Dalmatinec dále člen určitý Jaderské moře břeh , délat Promajna ideál turista cíl. Biřmování of tato vypověď could vyjít najevo do kopírovat of duch zadaný více než trojka tisíc dlouhá doba před. Do 1840 dobře vŘdŘl lékařský na slovo vzatý dle Benátky Jeden. JEDEN Frari zapsál aby Slunit se Voda was člen určitý bydliště ". kde vše potit duch a energie jakkoliv až k délat jeden daying man domoci se vyššího postavení dále jeho feet zas " Dnes Slunit se Baska Voda, Promajna , Bratus , Krvavica , Námět a Lýčený dar kaleidoskop of pohostinství , tradice a moderní duch. Mírný přizpůsobení , blaho hostinec , dlouhá hláska bíly křišťál břeh , muzeum , pohoštění ar v tvůj dispozice a tebe pocínovat rovněž být šťasten poutavý odchylka trhnutí dobrý zde do Promajna. Dlouhá hláska tradice do turista píle chránit aby tebe vůle přát si tvůj svátek zde nikdy ends. Mít jeden bezpečný cesta a být příjemný zůstat do náš a Tvůj Promajna.

Krvavica se nachází v centrální části chorvatského pobřeží, na Makarské riviéře, v jedinečné kombinaci hor Biokovo, zelené borové lesy, bílé oblázkové pláže a křišťálově čisté moře. Pláže se táhne směrem k Makarské s řadou malých zátok skrytých od zvědavých očí, jehož klid a ticho jsou narušeny jen šeptat na moře, křik racka a cvrčky píseň. K dispozici je obchod s potravinami v Krvavica, turistické Biro, tři restaurace, dvě kavárny, bowling hřiště, potápěčský klub, marina s 150 lůžky, suché doky, jeřáby pro lodě až 8 tun. Promenádě podél moře se táhne za 4 km směrem k Makarské a 6 km směrem k Baška Voda a Brela.

Bratus is položený dále Makarska Riviera ( břeh ) do člen určitý centrální část of Chorvatský Břeh. Tato vesnice nabídka jedinečný kombinace of překrásný hora Biokovo , bíly křišťál břeh a krize konzervativní moře. Člen určitý dělat kroupy of selský stavitelství is více do téže míry jeden sen někdy podstatnost. Its klid is pobouřit ale mezi námi zvuky of člen určitý vlny , moře hlupák a cvrček. Tam is jeden hostinec do Bratus kdo nabídka tradiční Dalmatinec jídlo , někdy zrnková káva bars obchody , turista bohoslužba a malý brána.

Podgora, obec a oblíbené, velmi rušné přímořské letovisko na Makarské riviéře (1 450 obyv.), 9 km jihovýchodně od Makarské . Leží pod magistrálou. Hotelová výstavba je zde poněkud předimenzována. V obci vyvěrá několik sladkovodních pramenů a léčivý pramen Klokun. Obyvatelstvo se zabývá zemědělství (vinohrady, olivovníky) a cestovním ruchem. Původní obec se skládala ze dvou částí: ze staré horní vysoko na horském svahu, která byla zemětřesením v r. 1962 pobořena a zůstala opuštěna, a z nové dolní části při moři, rozkládající se od moře k magistrále. Ta zaznamenala v posledních 35 letech obrovský rozmach. Byla tu postavena nejrůznější zařízení cestovního ruchu, především při jižním okraji obce. Podgora se tak z malé vesničky změnila ve velmi rušné letovisko, stěsnané však na malém prostoru. Vyrostlo i mnoho rodinných domků a vil s možností ubytování v soukromí. Modernizací ztratila však Podgora mnoho ze svého původního kouzla. V Horní Podgoře (osada Marinovići a Roščići) zachovány dvě obranné protiturecké věže ze 17. a 18. stol. Z barokního letohrádku patricijské rodiny Mrkušićů při moři zůstala po zemětřesení jen vstupní branka do někdejšího parku a osmiboká kaple. Při zemětřesení byl poničen i barokní kostel sv.Tekly, byl však obnoven. Nad přístavem je památník (z r. 1962) obětem druhé světové války (obrovské symbolické křídlo racka). Na jihovýchodním okraji obce, v části zvané Čaklje stojí přímo na pobřeží moderně pojatý kostel z r. 1962. Krásná, poměrně úzká pláž z drobných oblázků a písku, spousta zeleně. Po stavebních úpravách byla sice rozšířena, ale i tak bývá v sezóně přeplněna. Část pláže se nachází přímo pod pobřežní komunikací. Na severozápad a na jihovýchod se táhnou další užší pruhy stíněných pláží. Podgora má dobré podmínky pro vodní sporty: windsurfing (škola), jachting, potápění, vodní lyžování, ale také pro další sporty: tenis, basketbal, malou kopanou, plážový volejbal. Půjčovna sportovních potřeb.

Drašnice, nevelká obec na Makarské riviéře (330 obyv.), 3 km jihovýchodně od Podgory . Leží při moři pod Jadranskou magistrálou a skládá se z řady osad mezi mysem Komoljača a zátokou Klokun. Původní obec byla roztroušena po úbočí Biokova. Při zemětřesení v r.1962 byla převážná část staré obce zničena, obyvatelstvo se vystěhovalo a vybudovalo novou obec na pobřeží v malebné zátoce Sveti Križ. Vzhled Drašnice výrazně ovlivňují dodnes terasy, které před staletími vybudovali zdejší obyvatelé k pěstování plodin. Pěstuje se především vinná ríva a olivovníky. Obyvatelstvo se zabývá též rybolovem. Je to příjemné místo pro klidnou, méně náročnou dovolenou. Hřbitovní kostel sv.Jiří (Sv.Juraj) se zřítil při zemětřesení v 18.stol., a když byl obnoven, byl úplně zničen zemětřesením v r.1962. V novém kostele, postaveném v 80.letech 20.stol. jsou zabudovány některé fragmenty ze zničeného starého kostela. Je zasvěcen sv.Jiří a P.Marii. Na hřbitově je několik pozůstatků starých středověkých náhrobků (např. rodiny Kačićů) a stećků. V gotickém kostele sv. Štěpána (Sveti Stjepan) nad vesnicí byl objeven římský nápis z 2.stol. V okolí Drašnice je několik starých malých kostelíků (sv.Mikuláše, sv.Rocha a sv.Kateřiny). Na krásných malých plážích s typickými drobnými oblázky a hrubým pískem, které jsou charakteristické pro Makarskou riviéru. Část pláží je před slunečním žárem chráněna borovým porostem. Drašnice má dobré podmínky pro provozování všech vodních sportů. Další široké možnosti v sousední Podgoře . V soukromí. Širší možnosti ubytování v blízké Podgoře.

Drvenik je prímorské mestecko na Makarské riviére delící se na dve cásti, umístené ve dvou zálivech se jmény Dolnja Vala a Gornja Vala. Gornja Vala, kde se nachází nejvíc apartmánu z naší nabídky je menší a klidnejší cást obce. Nabízí príjemné oblázkové pláže, cástecne stínené vzrostlými borovicemi, ze kterých je nádherný výhled na more s panoramatem poloostrova Pelješac a ostrova Hvar. Mužete zde podniknout pohodlné vycházky podél pobreží do Drveniku - Dolnja Vala,odkud vyplouvají trajekty na Hvar a Korculu , nebo nárocnejší turistické výlety do Drvenických sten. Nad obcí se tycí pohorí Rilic / pokracování Biokova /, které chrání pobreží pred vnitrozemskými vlivy. Na návrší na sever od obce najdeme zríceniny opevnené protiturecké veže ze 17.století, poblíž stojí gotický,pozdeji zbarokizovaný kostel sv.Jirí s vezdenými náhrobními kameny. Správní centrum Makarské riviéry je vzdáleno 27km. Jste srdecne zváni ! Do Drvenik tebe pocínovat nález garsoniéry , duchod , komnata a hotel. Celek dotyk ar adresovat s majitel of služby a ono is clen urcitý nejlépe cesta až k bezpecný tvuj peníze.

Zaostrog je turistickou osadou v Makarském přimoři, od Makarské vzdálen asi 35 km. Poprvé se ve psaných památkách připominá v r.1494, život však v těchto prostorech existoval i v daleké předhistorii, o čemž svědči i žulovy ručni šrotovnik z mladši kamenné doby nalezen v r. 1953 na Viteru, kopci nad Zaostrogem. Zaostrog osazovali staři Ilýrové, což potvrzuji nesčetné nekropole (kupy). Za řimského panováni v Zaostrogu probihal bohaty kulturni život, což prokazuji mnohé antické památniky, zvlášť ty kamenné: reliéf tanečniků a hráčů na pišťalu v ilyrském lidovém kroji, reliéf boha Mitry a dva náhrobni památniky. Po přichodu Chorvtů v VII stoleti sidliště dostává slovanský název Ostrog, který asi v r. 950 připomina byzantinský cisař Konstantin jako jedno ze čtyř opevněných měst "Paganie", Neretvanského knižectvi (Mokron, Berulia, Ostrok, Labinetza). Středověký Ostrog (pevnost) ležel vysoko na kopci pod Malým Viterem a později na severu zaostrožského pole pod kopcem Šapašnikem vyrostlo nové sidlišté, severozázapadně od Porfyrogenetova, kterébylo pojmenováno Zaostrog. XVI st. Feudálnimi vládci Zaostrogu byli chorvatšti šlechtici, bratři Vlatković-Jurjević, kteři měli opevněný hrad na Viteru, o čemž svědči rozvaliny, zbytky staré pevnosti, mezi kterými vyniká kamenný práh s reliéfem ruky. XVII st.se začinaji obyvatelé Zaostrogu stěhovat bliž k mořskému pobřeži, aby se konečně po zemětřeseni v r. 1962 všichni přestěhovali do oblasti u moře. V staré osadé Zaostrog se nacháá tři kostely: starý gotický kostel sv. Barbory s hřřv antické části, kostelik sv.Roka z XVII st. a novějši kostel sv.Barbory z.r. 1872. Kromě těchto kostelů jsou zde i tři kaple: sv. Antonina ve vesnici (1893), sv.Eliáše (Ilija) na Prosiku (1894) a Panny Marie na Kučinách (1911). Největšim a nejdůležitějšim památnikem kultury v této oblasti a i šiře je františkánský klášter Svaté Marie. Má se za to, že byl klášter založen ve XIV st. Zaľožili ho řeholnici "poustevnici sv. Augustina", zvani augustiniáni, kteři ho po pádu Bosny r.r.1463 opustili a uchýlili se na ostrovy. Do opušténého kláštera se v r.1468 nastěhovali františkáni z provincie Bosny Střibrně, a v něm působi podnes. Františkáni tak zdokonaliliklášter v těžký dobách pod tureckou moci, že byl v r.1640 podle hodnoceni generálniho vizitátora z Řima uznán nejlepšim ze všech klášterů velké provincie. Jednim z nejvýznamnějšich památniků kultury, který znázorňuje kulturni u`roveň kláštera z té doby, je kamenný nadpis napsán v chorvatském jazyce a pismu (bosančice) z r. 1589, jenž se nacházi nad hlavnim vchodem do kostela. Klášter v Zaostrogu byl v té době světoznámou svatyni, která byla na soupisu světových posvátných mariánských mist. Klášter měl velkou vzdělavatelskou roli. Po celou dobu 500 let jeho existence byla v něm škola pro výchovu knězů. Ještě v době turecké moci r. 1640 byla v něm obecná a humanistická škola, později od gymnásia po filozofii a bohoslovi. Klášter vlastni bohatou knihovnu s asi 20 000 svazků a archivni fond. Z mnohých proslulých jmen chorvatské kultury a historie v klášteře v Zaostrogu žil a byl činným jeden z nejznámějšich, fra Andrija Kačić Miošić, chorvatský básnik, spisovatel a filozof, narozen v Bristu r. 1704 – zemřel v Zaostrogu r.1760, a fra Ivan Despot (1886), chorvatský spisovatel a básnik. Fra A.K. Miošić - "Stařec Milovan", jak sám sebe nazýval, v klášteře Zaostrog se vyškolil, vstoupil do františkánského řádu, vytvořil všechna svá literárni dila, zemřel, a v klášteře je též pochován. Často klášter v Zaostrogu nazývaji i "Kačićevým klášterem". V klášteře se nacházi též galérie obrazů jednoho z nejznámějšich živých chorvatských maliřů, Mladena Veži, anrozeného v Bristu r. 1916. V rámci klášterniho muzea je též etnologická sbirka, selský nábytek a nářadi, jakož i různé exempláře chorvského lidového kroje. Sbirka je zaspána do rejstřiku mobilnich památniků kultury a je pod státni ochranou. V klášterni zahradě byla zasazena botanická zahrada, která čitá es 250 rostlin, mezi nimižvynikaji: sedm druhů citlivek (mimoza), pět druhů palem a javorů. Čtyři druhy blahovičniku (eukalipt), činský bonbónovy strom, činský rybiz a.j. Dnes je Zaostrog turistickým městečkem na jižnim Makarském přimoři úplné zaméřen k vývoji turistiky. V Zaostrogu žije asi 350 obyvatel, kteři se převážné zabývaji pohostinstvim a turistikou. Městečko má k dispozici asi 750 lůžek v soukromi, soukromých vilách a penzi?nech, a asi 600 ubytovacich jednotek v Autokampu "Viter". Situován v trvale zeleném u`doli, obklopen svahy Bikova, s nádhernými plážemi a bohatou historicko – kulturni tradici, v bezprostředni blizkosti nesčetných atraktivnich výletnických destinaci. Zaostrog je přitažlivým mistem pro báječnou dovolenou.

Podaca je turistická osada umistěna v jižni části Makarského přimoři, pod Biokovem, od Makarské vzdálena asi 35 kilometrů. Osada se členi na tři visky: Kapeć, Viskovića vala a Ravanje. Podaca vyrostla na kamenných svazich Biokova, na mistě vhodném k obrané, a jeji historie sahá až do mladši kamenné doby, což prokazuji archeologické nálezy jako kamenná palice na mláceni žita, jež se opatruje ve františkánském klášteře v Zaostrogu . O dobé, kdy v těchto krajich obývali Ilyři (2000 I.p.K. – I.st.) svědči četné kamenné kupy pod Biokovem. Zavčas řimského vládnuti byla tato oblast v moci Narony, což potvrzuji mnohé archeologické nálezy, jako rozbitá kameninová nádoba se střibrným penizem řimského cisaře Severa (193 – 211), nalazena v tomto kraji. O těchto dobách svědči též kus hradby, u kterébyl nalezen kapitel ze středniho věku a který se podobá kapitelům našich starochorvatských kostelů. Když se Chorvaté v dobé stěhováni národů nastěhovali do Makarského přimoři (VI-VIII.st.), zabydlili i tuto oblast, avšak vysoko na svazich hory kvůli lehči obraně a využiti biokovských pasek. V těchto prostorech se vedly stálé boje Chorvatů proti Benátkám; námořni moc vyvrcholila v dobé Kačićů, dokud jejich propast znamenala zánik námořni moci. Z té doby (XI.-XII.st.) se zachoval starochorvatský kostel sv.Ivana (sv.Jan) s hroby Kačićů v Horni Podace, který byl suočasně jejich stavbou pro spás duše. Kostel sv.Ivana na hřbitově v Podace,vystavěn v době předrománské v XI. a XII.st., patři mezi nejvýznamnějši kostely doby předrománské v Dalmácii . Podliž kostela sv.Ivana byl v r.1492 vybudován kostel sv.Štěpána, jenž byl v XVIII.st. zbořen aby byl jeho mistě v r.1762 postaven dnešni kostel. Kolem kostela je hřbitov a na něm starý náhrobni kámen ("stećak"). Podaca se pod dnešnim názvem poprvé připominá v r. 1571. Osada vyrostla na svazich Biokova, kolem kostela sv. Jana Křtitele. Tento kraj i dnes panuje nad dnešni osadou a jmenuje se Horni Podaca. U vchodu do vsi je zachovalá stavba "Věž", která byla postavěna jako obrana od tureckých útoků. Po roce 1962 se téméř všichni obyvatelé přestěhovali na pobřeži, kde byl postaven i nový kostel Gospe od pohođenja (Zvěstováni Panny Marie). Dnes je Podaca jako část Makarské přimoři plně zaměřena na turistiku. V Podace žije asi 660 obyvatel, kteři se většinou zabývaji turistikou. Osada má k dispozici asi 1100 lůžek v soukromi a v aprtmánech, asi 300 lůžek v turistickém sidlišti "Morenia" a asi 600 ubytovacich jednotek v autokempu "Uvala borova" (záton borovic). S nádhernými plážemi v zátiši borovic, s gastronomickou nabidkou dalmatských specialit, blizkosti atraktivnich výletnich destinaci Podaca se stále vice stáva žádoucim mistem pro dovolenou.

Brist je jednim z nejjižnějšich městeček na Makarské riviéře, od Makarské vzdálen asi 40 km. Situován mezi mořa horou Biokovo, dnes se rozkládá na samém mořském nábřeži, založen byl však kdysi ve vyššich končinách hory, o čem svědči zbytky hojných kulturně-historických památek. O historii Bristu svědči hroby z doby bronzové a z doby železné. Samotný název Brist pocházi od názvu stromu brijest (Ulmaceae, jilm), a poprvé se připominá r. 1571: osada je však mnohem starši, což potvrzuje starý náhrobni kámen (stećak) ze středověku ve tvaru truhly, který se nacházi ve staré vesnici, nad dnešni osadou. Kámen je velmi pěkně ozdoben a lid nazývá "tureckým hrobem". Ve staré vesnici, která byla opuštěna koncem XIX.st., se nacházi též barokni kostel sv.Markéty (sv.Margarita). Předpokládá se, že byl kostel postavěn ještě v XV.st. Z něho se zachovala apsida s gotickou klenbou, včleněná do sešlého barokniho kostela. V apsidě se nacházeji náhrobni desky rodu Kačić. Kolem kostela sv.Markéty se nacházeji zbytky staré osady, kamenných budov, a v jednom z nich, se střilnami ve zdi, se podle pověsti narodil jeden z nejznámějšich chorvatských básniků, Andrija Kačić Miošić (1704-1760), autor dila "Razgovor ugodni naroda slovinskoga" (Rozhovor přijemny naroda slovanského), nejčtenějšiho dila chorvatskěho spisovatelstvi, jež se dodnes dožilo vice jak 60 vydáni. Před domem, jenž se považuje rodným domem Starce Milovana, jak Kačić sám sebe nazýval ve svých básnich, byla postavěna zidka s pamětni deskou. V dnešnim Bristu se na vnějši východni zdi kostala sv.Markéty též nacházi vzpominka na fra A.K.Miošiće. Při kostele sv. Markéty v Bristu byl dne 30.IX. 1960 postaven bronzový pomnik fra Andriji Kačiću Miošićovi, dilo velkého chorvatského sochaře Ivana Meštroviće (1883-1962). Pobliž kostelika sv. Antonina je komplex budov Miošić a Diana, které pocházeji z XVIII.stoleti a jsou chráněným památnikem kultury. Kromé uvedených chráněných památniků kultury (starý kostel sv.Markéty, rodný dům fra A.K.Miošiće, staré náhrobni kameny ve staré vsi, řada baroknich budov na nábřeži), památnikem kultury je též budova obecnéškoly v Bristu na Slakovci, vystavěna r.1878, třebaže základni školstvi existuje v Bristu od r.1863. Brist je nejvice hrdý na fra A.K.Miošiće, kromě něho však dal Brist i soudobé chorvatské kultuře dva významné tvůrce. Básnik, dramaturg a esejista Srećko Dijana, narozen v Bristu 6. 3. 1906, zemřel ve Splitu. Jednim z největšich živoucich chorvatských maliřů, Mladen Veža se narodil v Bristu 7. 2. 1916, žije a vytváři v Záhřebu, nejčastějšim motivem jeho obrazů je právé rodný Brist. Brist je, jako většina městeček na našem pobřeži, v poslednich několika desetletich plně zaměřen k turistice. V Bristu dnes žije asi 445 obyvatel, ze kterých se většina zabývá turistikou. Samotné městečko disponuje s asi 550 lůžky v apartmanech, malých penzionech a vilách. Je vhodným pro odpočinek v klidu a tichu na nádherných oblázkových plážich, v pravém dalmatském prostředi a v bezprostředni blizkosti největšich turistických středisek.

Gradac je nejjižnějši turistickou osadou na Makarské riviéře, od Makarské vzdálen asi 40 km, situován na polovině cesty mezi Splitem a Dubrovnikem. Oblast Gradacu byla osidlena ještě v předhistorické době. Svědči o tom nesčetné kamenné kupy z bronzové starši železné doby. V antické době se v oblasti Gradacu pravděpodobně nacházel řimsky civitas Biston, který jako přimořské centrum patřil kolonii Narona, důležité řimské základně na dnešnim chorvatském územi. Na lokalitě Gradina byl nalezen fragment věnce monumentálni stavby z II. Až III.stoleti, jakož i vzorky řimských penizů. Vedle hotelu "Laguna" byla nalezena řada hrobů, takže se předpokládá, že na této lokalitě bylo řimské pohřebiště. V oblasti dnešniho Gradacu se nacházel i středověký hrad, Lapčan či Labinaca, připominá ho i byzantský cisař Konstantýn Porfyrogenet v polovině X. Stoleti pod názvem Labineca. Gradac se pod dnešnim názvem poprvé připominá v r.1649. Jméno dostal po tvrzi, která se nacházela na vyvýšenině nad dnešnim kostelem Sv. Mihovila; byla vystavěna pravděpodobně v době Kandické války (1645-1669). Podle kresby benátského vojenského inženýra a kartografa Giuseppe Santinia, která znázorňuje námořni a pozemni bitvu mezi Benátkami a osmanskou řiši kolem Gradacu r.1666, věž byla nakreslena v plameni. V opuštěné visce Čista nad Gradacem, sidlišti někdejši Fragostinovy "nahije" (okres), dnes se nacházeji zbytky staré věže z XVI.stoleti. Kolem ni i dnes leži zbytky řady opuštěných domů, na kterých jsou zřejmé typické rysy stavitelstvi tohoto kraje. Jednou z nejstaršich stávajicich staveh v obvodu Gradacu je kaple S.Paškvala na kopci Plana, překlenutá bečkovitou klenbou a zakrytá střechou na dvě vody. Při starém farnim kostele Sv.Antonina je mistni hřbitov a nový farni kostel Sv.Mihovila, postaven r.1852 v samém městečku, v části Gradina, pozdněantické lokalitě. V kostele jsou tři mramorové oltáře se sochami, mezi kterými je nejzajimavějši stará dřevěná socha Sv.Roka. V kostele je umistěna i stará kamenná křtitelnice, která podle všeho pocházi ze starého kostela. Gradac je dnes moderni turistickou destinaci. V r.1919 byl otevřen prvni hotel; významněji se začiná zabývat turistikou po r.1960. Hostům, kteři dnes přijižději do Gradacu, jsou k dispozici významné ubytovaci kapacity v soukromi (asi 1600 lůžek), v menšich hotelech a penziónech, jakož i ve většich hotelech (1500 lůžek). Kromé bohaté nabidky v pohostinstvi jsou zde možnosti sportovniho vyžiti a rekreace na tenisových kurtech, při vodnich sportech, v potápěčském klubu, cyklistice, procházkách podél nádherných pláži avšak též možnost křižováni a hojných výletů do okoli: Korčula , Hvar, Pelješac , Dubrovnik, Međugorje a dalši. Kvůli neopakovatelného spoje hory Biokovo s nejkrásnějšimi plážemi na Jadranu, blizkosti nejvýznamnějšich výletnických destinaci, je Gradac přitažlivým městečkem pro přijemnou dovolenou, do kterého se hosté pravidelně vraceji.